Teplé počasí a adekvátní závlaha podmokem je pro plodovou zeleninu ideální. Přesto se zahrádkáři uprostřed sezony setkávají s rajčaty, která začínají v dolní části plodu zasychat, a mylně se pak domnívají, že jde o plíseň bramborovou.
Za masivní výskyt zasychání konců rajčat (označují se také jako květní konce nebo vrcholy plodu) může však nedostatek přístupného vápníku. Jedná se tedy o fyziologickou poruchu, kterou můžete zaznamenat i u paprik.
Nedostupnost vápníku neznamená nepřítomnost
Odborně se toto postižení označuje jako abiotická nekróza, protože jejím původce není ani choroba, ani škůdce, nic živého (organického, biotického). Jde o poruchu způsobenou prostředím, v tomto případě nedostupností vápníku.
Ale pozor, nedostupnost vápníku není nutně to samé jako jeho nepřítomnost. Může se samozřejmě jednat o případ, kdy v půdě opravdu chybí vápník, nekróza rajčat se však vyskytuje i na půdách s dostatkem vápníku. Jak je to možné?
Příjem vápníku blokuje rostlinám nadbytek dusíku
Důležité je slovo „nedostupnost“. Vápník v půdě je, ale rostliny ho nemohou přijmout – je pro ně nedostupný. Důvody mohou být dva: přeschlé kořeny nebo nadbytek dusíku a draslíku v půdě. První příčinu vylučme, o rajčata většina zahrádkářů dbá. Druhá však bývá v naprosté většině případů zásadní. Nadbytek uvedených prvků (příp. i hořčíku a sodíku) totiž příjem vápníku pro rostliny blokuje.
Svou roli hrají i vysoké teploty a odrůdová citlivost (citlivější jsou velká steaková rajčata) a častěji se toto poškození vyskytuje u rajčat pěstovaných v nádobách.
Zasychání konců rajčat vs. plíseň bramborová
Zasychání konců rajčat se vždy vyskytuje v dolní části plodů. Za vlhka mohou být skvrny šedé a mokré (často je pak druhotně napadají saprofytické houby), za sucha zaschlé, černé, často vpadlé. Nikdy je však nenajdete v horní části rajčat (u stopky).
Postižení rajčat plísní bramborovou, se kterou je tato porucha často zaměňována vypadá jinak: zpočátku zelenohnědé skvrny postupně hnědnou, šíří se po celém plodu, jejich povrch je nerovný a pronikají i hluboko do dužniny. Choroba (původcem je houba Phytophthora infestans) se šíří rychle, a hlavně – zachvacuje i listy (na nich se projeví nejdříve) a stonky rajčat.
Rajčata při nedostatku vápníku ochrání postřik
Předně je třeba dbát na pravidelnou a dostatečnou závlahu rajčat. Rostliny by však neměly být ani přemokřené. Hlavní preventivní ochranou je ale rovnováha ve výživě. Nepřehnojujte proto rajčata dusíkem a myslete i na přiměřený obsah draslíku v půdě.
Při výskytu příznaků této poruchy je nejvhodnějším způsobem ochrany aplikace tekutého hnojiva s vápníkem přímo na listy rostlin. Vápník by měl být ve snadno dostupné podobě, jakou je např. chlorid vápenatý. Postřik je možné použít i preventivně, hojně doporučovaný je např. přípravek Wuxal Kalcium.
Pomáhá rajčatům přidávání skořápek do půdy?
Často doporučované přidávání drcených vaječných skořápek do půdy se ale míjí účinkem. Jednak se z nich vápník uvolní do půdy až za delší dobu, a bude tak teoreticky přístupný v příští sezoně, ale hlavně – při současném nadbytku dusíku skořápky stejně nic neřeší, jen zvýší obsah nepřístupného vápníku v půdě.